A léta běží.....Quo vadis začátek nebo konec...

25. dubna 2017 v 15:47 | Libuška
Ach jak ten čas letí, teď již s uvolněnou ženskou duší, probouzím tu ženu uvnitř.Je to samozřejmé, uvnitř totální puberťačka ale přeci již bych se měla chovat trošičku jinak.Nejde to, do padesáti jsem okolí vždy štvala odpovědí mě je 15, teďka po 50 je dráždím dále, jen říkám, chovám se tak protože je mi 16, sladká léta, no né?

Mé pocity dnes,stejné jako napsala na svém blogu Andrea.
"nenávidím za to, že jsem si tolik let ubližovala, jen abych dostála obrazu "dokonalý muž". Všechno ve mně mi říká, že jsem byla blbá, blbá a ještě blbější. Ty části mého já, které se v nás starají o city, by mě nejradši umlátily okamžitě."

Dnes již platí prostě říkat také "NE".Neohlížet se na ostatní jak jim to vyhovuje, již to musí vyhovovat mě, pak můžu být spokojená a šťastná, pak můžu spokojenost a štěstí rozdávat těm co mám ráda.Byla jsem taková blbka že jsem tenkrát vše řešila, udělám to AŽ, až, až...

Dnes již spokolená Libuška, neřeší zda ji oslovují paní či pane, vezme si nasebe na co má náladu, nalíčí, oblékne do vůně parfému který má ráda.Je to její život a chce ho žít....



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 25. dubna 2017 v 19:27 | Reagovat

No vida, pár dní a je tu další pěkný článeček. Z toho textu je cítit, že začínáš mít opravdu radost ze života a chceš si ho užívat a ne jen brát ohledy na druhé. Libi, že je to nádhera, co?
Moc fandím tobě i manželce. Pa

2 Libuška Libuška | 27. dubna 2017 v 10:02 | Reagovat

Ahoj Niki, je to opravdu nádhera.Vůbec nechápu jak jsem to mohla tak dlouho vydržet.Bohužel moje blbost je nekonečná.
Protože pracuji v mužském kolektivu je to o to zajímavější, většina mě zná více jak deset let, a za ten rok ta změna.. je úžasné být již nad věcí.Papa Libuška.

3 Niki Niki | 27. dubna 2017 v 13:38 | Reagovat

Zlatíčko, nechápeš jak si to mohla tak dlouho vydržet?????

Libi, tak to nejsi sama. Z nás starších to nechápeme asi žádná...a jak jsem zjistila, tak všechny si ten nový život užíváme...a to tak, že hodně! Jak ty, tak i já, Zuzka, Radka, Andrea a určitě mnohé další.

Ano, je úžasné být nad věcí, být sama sebou a neohlížet se na ostatní. (I když k osobám blízkým vždy nějaké ohledy máme)

4 Zuzka Zuzka | 30. dubna 2017 v 6:50 | Reagovat

Ano braly jsme ohledy a odkládaly to až, až až. Myslím si že v tom trochu sehrál roli strach. Strach z toho co přijde, jestli to ustojíme, jestli nepřijdeme o ty které milujeme a jsou nám nejbližší. Nakonec když se rozhodneme tak se to všechno ukáže. Kdo za to stál a kdo nám byl opravdu blízký. To už ale bereme s nadhledem nového života. Pa a užívej si to co přijde.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama